Aktuálně

Dříve než k Pražskému okruhu bude postavena ta část dálnice D3, která vede do Rakouska

18. 1. 2017 kopie z rsd-mapa-vystavba-2016_v2_2016-09-21_web

Zhruba za čtyři roky by měla být dokončena „jihočeská“ část dálnice D3. Aby tato stavba „nevisela ve vzduchu“, je potřeba, aby někam vedla. Na sever, tedy ku Praze a Pražskému okruhu to ale zatím nebude. Druhý, jižní směr vedoucí do Rakouska, je na tom ale výrazně lépe.

Potvrdilo to ministerské setkání, při kterém byla včera podepsána vládní dohoda o dálničním propojení rychlostní silnice S10 v rakouském Mühlviertel s českou D3. Tu podepsal v Praze rakouský ministr dopravy, inovací a technologií Jörg Leichtfried a náš ministr dopravy Dan Ťok.

Kromě podpisu dohody se oba politici zaobírali přeshraniční dopravou, jak silniční, tak i železniční a dále sociálními aspekty v silniční dopravě či otázkami její bezpečnosti. Hovořilo se i o německých plánech na zavedení mýtného pro osobní vozidla.

Rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried a český ministr dopravy Dan Ťok při podpisu dohody.

Rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried a český ministr dopravy Dan Ťok při podpisu dohody.

Předmětem výše zmíněné dohody je propojení dálnice D 3 na území České republiky a rychlostní silnice S 10 na území Rakouské republiky na česko-rakouských státních hranicích mezi obcemi Dolní Dvořiště a Wullowitz.

kopie z rsd-mapa-vazby-na-sousedni-staty_2017-01-22_web„Na území Jihočeského kraje probíhá souběžná výstavba čtyř úseků a v přípravě jsou další úseky této důležité liniové stavby. Jihočeská část má být dokončena v roce 2021 a klíčové je pro nás propojení D3 s rychlostní silnicí S10, které jsme stvrdili podpisem dvoustranné mezinárodní smlouvy,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok. Dálnice D3 je v současné době nejrozestavěnější dálnicí v České republice, se zahájením středočeské části D3 se počítá až v roce 2024.

Další prioritní projekt představuje dobudování rychlého silničního spojení ve směru Brno – Mikulov – Vídeň. Na české straně byla dokončena tahová studie úseku Pohořelice – státní hranice a samostatným projektem je obchvat Mikulova, jehož příprava probíhala i v době neexistence zásad územního rozvoje. Realizace této stavby by měla proběhnout v letech 2018 – 2021.

Rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried a Dan Ťok 001Během jednání obě strany také hovořily o otázce zavedení mýtného pro osobní automobily v Německu. „Rozumím tomu, že německá vláda chce na silnicích zavést mýto pro osobní auta. Na druhou stranu ale souhlasím i s panem ministrem Leichtfriedem, že by to neměl být systém, který je diskriminační. Z dnešního pohledu to totiž vypadá tak, že mýto má být uplatněno pouze pro řidiče z jiných zemí, což za diskriminační považujeme. Finální podobu zákona, kterou by Němci měli předložit a nechat schválit Evropskou komisí, jsme ale ještě neviděli. Vyhrazujeme si tedy právo vidět, jak je zákon napsán, a pak se k němu buď přidáme, nebo nepřidáme. Pokud by měl být diskriminační, tak s ním nesouhlasíme,“ doplnil ministr Ťok.

Rakousku je německé mýtné trnem v oku. Hodlá proto své sousedy žalovat u Evropského soudního dvora a nemusí být nakonec s žalobou osamoceno.

Německé mýtné má být zcela elektronické (tedy bez známek). Pro výpočet mýta bude rozhodující kubatura auta, druh paliva a emisní norma. Počítá se s poplatkem 10denním, dvouměsíčním a ročním.
Například nová litrová česká Fabia s benzínem a normou 6 by ročně po Německu jezdila za zhruba 490 korun. Stará dieselová Octavia z roku 2002 s motorem 1,9l by už šla na „strop“, který je cca 3500 korun ročně. Auta invalidů, na LPG, CNG, vodík a elektromobily, by měly být pro řidiče gratis.

Bohulibý ekologický zámysl německých politiků na výše nastíněné mýto má ale jeden drobný problém. Dost velká část německých majitelů aut by náklady na mýto měla v rámci „malé domů“ od státu dostat zpátky formou slevy na dani, na což „cizáci z celé EU“ mohou vesele zapomenout. Kromě vlivu na dopravu v okolních státech je toto hlavním trnem v oku nejen Rakousku.