Z historie

Kde najdete „kilometr nula“ aneb Co je vlastně staničení?

13. 11. 2015 DSC07597

V poslední době se na nás stále více čtenářů obrací s dotazem, jak se vlastně pozná, na kterém kilometru Pražského okruhu se nacházejí, kde je vlastně nehoda, které by se chtěli vyhnout a podobně.
Podobné dotazy pak padají i na umístění jednotlivých staveb či objektů, na kolony a zácpy. Dotazy jsou to pochopitelné. Při jejich zodpovězení ale musíme zabruslit jak do historie, tak i do vysvětlení některých pojmů.
V době, kdy byla dálnice v naší republice prakticky jen jedna, tak většina lidí měla úplně jiné starosti, než zkoumat, proč se liší velké tabule s údaji, kolik je to na Prahu nebo na Brno kilometrů a proč se to liší u malinkých oranžových tabulek vedle dálnice. Dnes, kdy vám rádio každou chvíli v autě hlásí, že je na určitém kilometru nehoda, že kolona sahá od do, je to už jiné.

Vše se odvíjí od staničení

IS18acrPojem staničení mezi laickou motoristickou veřejností není příliš známý. Přitom jde vlastně o kilometráž. Staničení pozemních komunikací je zavedený systém v dopravně-inženýrském systému sítí silnic na území České republiky, udává se v kilometrech (km). Staničení zpravidla začíná ve směru od hlavního města Prahy, dále pak ve směru od velkých krajských (okresních) měst směrem do menších měst a obcí. Znamená to, že každá silnice má svůj „kilometr nula“ a od něj se to všechno počítá. U silnic, které někam vedou, už vlastně žádný problém nastat nemůže.
CZ-IS18b_KilometrovníkTrošičku složitější to pak je u okruhů. V Praze se to týká hned dvou. Městského okruhu a Pražského okruhu, z nichž ani jeden není bohužel ještě dokončený. I zde existuje u každého z okruhů „kilometr nula“ a kilometráž (staničení) se počítá při pohledu na mapu ve směru hodinových ručiček. No, a největším kamenem úrazu je v Praze pak právě poloha „kilometru nula“.

Kde leží „kilometr nula“

dálnice D1  kilometr nula 1Na nejstarší české dálnici – brněnské D1 – najdeme „kilometr nula“ poměrně snadno a jeho poloha je i poměrně logická – je na jižním konci „Severojižní magistrály“, tedy zhruba v místech, kde se mění název ulice z 5. května na Brněnskou. Zde se nachází asi 100 metrů za přemostěním ulice Pod Chodovem ve směru z Prahy, kde už dálnice opravdu vypadá jako dálnice. V obráceném směru pak na vás oranžová cedulka s číslem 0,0 a piktogramem, kudy k nouzovému telefonu kouká v místě, kde odbočuje doprava dvojpruh na Spořilovskou spojku.
dálnice D1  kilometr nula 2 dálnice D1  kilometr nulaV okolí „kilometru nula“ jsou pak samozřejmě značky, které jednak začínající dálnici avizují, značení vám i říká, že jste již vlastně z Prahy a dokud nezmizíte ze zástavby, tak i omezují rychlost a ruší zpoplatnění (snímek vpravo).
Podobné to je i v obráceném směru, kde se naopak napřed dozvíte, že dálnice končí díky značce Silnice pro motorová vozidla. Po pár metrech je pak „kilometr nula“ a o kousek dál vám sdělí, že jste již v obci a dovolí ještě stovku, o kousek dál pak již jen osmdesátku (snímek vlevo).

Městský okruh a jeho nula

mo a jeho nulaMěstský okruh to má s „kilometrem nula“ poněkud složitější. I když jsme se snažili, tak se nám oranžový kilometrovník s číslem 0,0 najít nepovedlo. Ono na starších částech okruhu těchto cedulek je jak šafránu…
Při hledání místa, kde by se měl nacházet, je potřeba zabruslit do historie. Většina řidičů ví, že Jižní spojka vede od Barrandovského mostu směrem na Černý most. Poté, co se podplíží pod dálnicí (správněji pod magistrálou) pokračuje okolo Spořilova, Záběhlic a Zahradního Města až k Lanovému mostu u Mitasky. Za ním se nově rozpojuje na dvě větve, a když se opět setká, tak by se již neměla jmenovat Jižní spojka ale Štěrboholská radiála.
Právě v místech, kde nedávno vyrostly nové mosty a zárodek mimoúrovňové křižovatky, by se totiž měl pražský Městský okruh stáčet k severu, aby se v budoucnu probojoval až k Blance. Toto místo bylo zvoleno jako „kilometr nula“ a pokud můžeme věřit měření na mapách a umístění nalezeného kilometru 1,0 , tak by to mělo být 300 metrů za Lanovým mostem směrem k Zelenému domečku.

Pražský okruh a jeho nula

R1 - kilometr 0 - 2Pražský okruh (zatím R1, od ledna D0) má také svůj „kilometr nula“. Zde ale už je velmi těžké vystopovat nějakou logiku. Laik by očekával, že když už okruh, tak by mohla být nula tam, kde se potkává s něčím důležitým. No, a křižovatka s dálnicí D1 se přímo nabízí… . Realita je ale poněkud jiná.
Abychom nemuseli příliš bádat, tak jsme se optali u Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), kam Pražský okruh spadá.

„Vámi dotazovaný „kilometr nula“ se nachází u MUK Jesenice. Předpokládá se, že Silniční okruh kolem Prahy (SOKP), tak jak je umístěn v Územním plánu hl. města Prahy z roku 1999, bude po dokončení dlouhý cca 82 km. Ke stanovení nultého kilometru došlo v roce 2000, kdy byly hotovy pouze úseky 510, 515, 516 a 517. Staničení nula bylo stanoveno pouze teoreticky, zejména pro přípravu dalších staveb. Do doby dokončení je délka okruhu 82 km taky pouze teoretická. Dá se předpokládat, že finální staničení bude určeno nově,“ napsala nám Marie Nádvorníková z ŘSD.

R1 - kilometr 0 - 1Pojem u MUK Jesenice se nám zdál poněkud vágní, tak jsme se na uvedené místo jukli. Napřed jsme se domnívali, že by to mohlo být v místech, kde má na Pražský okruh navázat budoucí dálnice D3 na Tábor a Budějovice, ale podle plánů a map to tam není. Pak jsme se domnívali, že jde o místo, kde kdysi vedla silnice (ulice) K Dolním Jirčanům nebo nějaký potůček, opět špatně. Holt to prostě vypadá, že projektant vzal kružítko a zabodl ho do mapy…
Nezbývá tedy než věřit, že oranžové cedulky staničení (správně Kilometrovník – IS 18a či b – patřící do rodiny informativních dopravních značek směrových) Městského okruhu i Pražského okruhu doznají v budoucnu změn, které budou mít logiku.

Hlavně ale, aby na nich už přibyla čísla, která tam díky nedokončeným úsekům stále chybí!

R1 - kilometr 0 - 3R1 - kilometr 0 - 0R1 - kilometr 0 - 4